5 DRAVA DRAVYA VIJNANEEYAM ADHYAYA
Vargas explained in this chapter-
1. Jala varga
2. Ksheera varga
3. Ikshu varga
4. Madhu varga
5. Taila varga
6. Madya varga
7. Mutra varga
JALA VARGA
Qualities of Jala –
जीवनं तर्पणं हृद्यं ह्लादि बुद्धिप्रबोधनम्
तन्वव्यक्तरसं मृष्टं शीतं लघ्वमृतोर्मम् १
• जीवनं - Ojo vivruddhikaram , soumya dhatu vardhanam, prana dharana
• तर्पणं - तृप्तिजननम् - Gives satiety
• हृद्यं - Hrudayadsya hitam, hrudayasya priyam
• ह्लादि - Sukhakaram
• बुद्धिप्रबोधनम् - बुप्तिप्रबोधनं-प्रज्ञाविकाशजनकम् (enlightens budhi)
• Tanu - swacham/ light
• Avyakta rasam
• मृष्टं – jihwendriya priyam
• शीतं
• Laghu
• Like nectar
QUALITIES OF WATER FRO DIFFERENT DIRECTIONS
Origin Guna
Flowing toward s west Seeghravaha, Pathya
Origin from Himalaya and Malaya Pathya
Same if stagnated Krimi, sleepada, Kanta – Siroroga
प्रादि अवद्धि अर्राि अशप
महे न्द्र उिर, श्लीर्ि
सह्य दवन्ध्य कुष्ठ र्ाण्डु दशरोरोग
र्ाररयात्र िोषघ्न , बलर्ौरुषकाररणी
सागराम्भ दत्रिोषकृत्
Contra indication of water –mcq
नाम्बु र्ेयमशक्त्या वा स्वल्पमल्पादिगुद्धिद िः १३
पाण्डूदरावतसाराशोग्रहणी शोषशोविव िः
Rules of taking water -Mcq
समस्थूलकृशा ुक्तमध्याि प्रथमाम्बुर्ािः
Obese person (sthūla) → Before food
Healthy (sama) → During food
Lean/underweight (kṛśa) → After food
Qualities of Ushna jala & Narikelodaka
Ushna jala Narikelodaka
Deepana, Pachana Deepana
Laghu, Ushna Laghu, Hima, Snigda
Kantya Swadu, Vrushya
Basti sodhana Bastisodhana
Indicated in – Hikka, Adhmana, sadhya sudha (immediately Indicated in –Trushna
after sodhana), Kasa, Ama Peenasa, swasa, Parswaruk
Anila-sleshma hara Pitta - anila hara
KSHEERAVARGA
Qualities of ksheera
स्वादुपाकरसं स्निग्धमोजस्यं धातुवधधनम्||२०||
वातस्नपत्तहरं वृष्यं श्लेष्मलं गुरु शीतलम्|
1 गव्यम् Cow जीवनीयं, रसायनम्, क्षतक्षीणदहतं , मेध्यं, बल्यं ,
स्तन्यकरं , सरम्
2 मादहषं Buffalo अत्यग्न्यदनद्रे भ्यो दहत, गुरु
3 आजं Goat लघु (अल्पाम्बुर्ानव्यायाम कटु दतक्ताशनै : )
अदतसारहर, शोषहर
4 कार म् /औष्टरकं Camel ईषद्रूक्षोष्णलवण, िीर्नं, लघु
5 स्त्री Human वातदर्त्तासृगद घातादक्षरोगदजत्
तर्पणाश्च्योतनैनपस्ैिः दहतम्
6 आदव Sheep उष्ण, अह्रुद्य, वातव्यादधहर
7 ए ं / हद्धस्त Elephant स्थैयपकृत्
8 एकशफं Horse बाढमु ष्णं, शाखावातहरं
Qualities of Dadhi, Takra & Ghrita
Dadhi- अम्लपाकरसं ग्रास्नह गुरूष्णं दस्नध वातस्नजत्||२९||
मेदःशुक्रबलश्लेष्मस्नपत्तरक्तास्निशोफकृ त्|
Ghee- शस्तं धीस्मृस्नतमेधास्निबलायुःशुक्रचक्षुषाम्|
बालवृद्धप्रजाकास्नततसौकु मायधस्वरार्थधनाम्||३७||
दवध (curd) तक्र (buttermilk) घृत (ghee)
अम्ल रस दवर्ाक कषाय अम्ल वय स्थार्नी
गुरु लघु बाल वृि प्रजा काद्धि दहतम्
उष्ण िीर्न Seeta
ग्रादह धी-स्मृदत-मेधा-अदि-sukra वधपक
रोदिष्णु Good for eyes
Good for Aruchi Pinasa प्लीहगुि घृत व्यार्त नाशन, Cures Unmada, Sosha,
Increase sopha Sopha hara ,Garavisha, Pandu
Vatahara कफवात hara Vatapitta hara
Dadhi sevana niyama –
Dadhi should be taken with Mudga, Honey, Ghee, Sugar , amalaki
Contra Indication
• Don’t take at Night
• Don’t take as hot
• Don’t take daily
• Don’t take mandaka dadhi
• Don’t take in Vasanta, Greeshma & Sarat
Qualities of Purana ghrita
• It is indicated in
Mada
Apasmara
Moorcha
Karna siro roga
• It is vrana sodhana ropana
Qualities of mutra varga
1 गो Cow दर्त्तलं
रूक्षं
2 आज Goat Good in Krimi, Sopha,
तीक्ष्णं Udara, Anaha, Sula,
3 आदव Sheep Visha, Svitra, Kushta
उष्णं
4 मादहष Bufallo कटु रस
5 गज Elephant लवण अनुरस
6 अश्व Horse
7 उष्टर Camel
8 खर Donkey
Qualities of Ikshu, Madhu, Taila & Madhya
Ikshu Madhu Taila Madhya
Guna will be same
as that of the dravya
from which taila is
extracted
Guru, snigda, Seeta Tikshna, Sukshma, Madhura-tikta- katu
, Madhura rasa & Ushna rasa; amlapaka,
Paka , Sara saram , Tikshna,
Ushna, Ruksha,
Suksma
Brimhana, vrushya Chakshushyam, Vyavayi Deepana, rochana
Chedi, Vrana Enhance svara,
sodhana, Sandhana varna etc.
ropanam Sroto visodhana
Mutrakrut Tvakdoshakrut,
Achakshushyam
Badha vitka
Kapha vardhaka Kapha hara, Vatalam Not increase Kapha Pitta- rakta dushaka ;
vata-kapha hara
Cure rakta-pitta Cures trut, visha, Krusanam Nashtanidra ati
hikka , brumhanaya and nidrebhyo hitam;
raktapitta,meha, sthulanam karsanaya krusa sthula hitam
kushta, krimi, chardi, Krumighna
swasa, kasa, atisara,
Madhu - चक्षुष्यं छेदद तृट्श्श्लेष्मस्नवषस्नहध्मास्रस्नपत्तनुत्||५१||
मेहकु ष्ठकृ स्नमच्छर्दधश्वासकासास्नतसारस्नजत्|
Uṣṇa madhu is contraindicated
Madhu (honey) is contraindicated in conditions of ushnārta (person afflicted with
heat), during uṣṇa kāla (hot seasons), and in uṣṇa deśa (hot climatic regions).
However, when uṣṇa madhu is used in chardana dravya (emetics) or in niruha basti,
it is not contraindicated, since it is expelled from the body without undergoing
digestion.