Vata Dosha
DR CHITRA M G 1
DR CHITRA M G 2
Vyutpatti (derivation)
• uÉÉ kÉÉiÉÑ - aÉÌiÉ/aÉlkÉlÉ
• तत्र ‘वा’ गतिगन्धनयोः, इति
धातुः || (xÉÑ.xÉÔ.21/5)
• तत्र वायोरात्मैवात्मा | (xÉÑ.xÉÔ.42/6)
आत्मैवात्मेति आत्मैव योनिः (commentary)
आत्मैव (Ātma eva) means "the Self alone" or "only the Self.
आत्मेति (Ātma-iti) implies "as the Self.
आत्मैव (Ātma eva) again refers to "only the Self.
योनिः (Yoniḥ) means "source" or "origin."
DR CHITRA M G 3
Synonyms
µÉxÉlÉ, xmÉzÉïlÉ, uÉÉrÉÑ,
qÉÉiÉËUµÉÉ, xÉSÉaÉÌiÉ,
aÉlkÉuÉWû,
AÌlÉsÉ, AÉzÉÑaÉÉ, xÉqÉÏUhÉ,
qÉÉÃiÉ, qÉÃiÉç, eÉaÉimÉëÉhÉ,
lÉpÉxuÉÉiÉç, uÉÉiÉ, mÉuÉlÉ,
mÉuÉqÉÉlÉ - being purified or strained
mÉëpÉgeÉlÉ - act of breaking to pieces
DR CHITRA M G 5
Panchabhoutikatva
DR CHITRA M G 7
Panchabhoutikatva
• वाय्वाकाशधातुभ्यां वायुः| (Ashtanga
sangraha 20/2)
• iÉत्र uÉÉrÉÉå: uÉÉrÉÑUåuÉ
rÉÉåÌlÉ ||
(cÉ¢ümÉÉÍhÉ-xÉÑ.xÉÔ.15/8)
(pÉÉlÉÑqÉÌiÉ OûÏMüÉ)
DR CHITRA M G 8
General properties (Samanya Guna of Vata)
1. रूक्षः शीतो लघुः सूक्ष्मश्चलोऽथ विशदः खरः|
विपरीतगुणैर्द्रव्यैर्मारुतः सम्प्रशाम्यति||५९||
(cÉ.xÉÔ.1/58)
2. स्थित्युत्पत्तिविनाशेषु भूतानामेष कारणम् |
अव्यक्तो व्यक्तकर्मा च रूक्षः शीतो लघुः खरः ||७||
तिर्यग्गो द्विगुणश्चैव रजोबहुल एव च |
अचिन्त्यवीर्यो दोषाणां नेता रोगसमूहराट् ||८||
(xÉÑ.ÌlÉ.1/7,8)
3 रूक्षलघुशीतदारुणखरविशदाः षडिमे वातगुणा भवन्ति |
(cÉ.xÉÔ.12/4)
DR CHITRA M G 9
4 योगवाहः परं वायुः संयोगादुभयार्थकृत्||
३८||
दाहकृत्तेजसा युक्तः, शीतकृत् सोमसंश्र
यात्|३९|
(cÉ.ÍcÉ.3/38-39)
5.
तत्र रूक्षो लघुः शीतः खरः सूक्ष्मश्चलो
ऽनिलः|
(A.WØû.xÉÔ.1/10)
DR CHITRA M G 10
• रूक्षो (Rūkṣo) signifies a characteristic that can
lead to dryness, roughness, and a lack of
smoothness.
• For example:
• Rūkṣa foods or environments may aggravate Vata by
increasing dryness, making the body feel rough or
causing dehydration, rough skin, or joint pain.
• Rūkṣa also indicates a lack of oiliness or moisture,
which is why it might be used to describe foods, air,
or seasons that are harsh and dry.
DR CHITRA M G 11
• लघुः (Laghu) refers to the property of being light, both in a
physical sense and in a metaphorical or qualitative sense. It is
one of the opposite qualities of गुरु (Guru), which means
"heavy.“
• Characteristics of लघुः (Laghu) in Ayurveda:
• Lightness: A substance or food that is light is easy to digest and
doesn't create heaviness in the body.
• Quick to move: Light substances tend to be quick-moving, have
less bulk, and are not dense.
• Dryness: In many cases, light substances are also dry (रूक्ष),
which corresponds to a tendency to be easily processed or
eliminated by the body.
DR CHITRA M G 12
• शीतः (Śīta) refers to the cooling or soothing quality, in contrast to
"उष्ण" (Uṣṇa), which means "hot.“
• Characteristics of शीतः (Śīta) in Ayurveda:
• Coldness: Substances with the śīta quality are cool to the touch or have
a cooling effect on the body.
• Calming: These substances can calm excess heat, inflammation, or
irritation in the body and mind.
• Moistening: Śīta qualities often come with moistness, and therefore,
can counteract dryness or heat-induced conditions.
• Inhibiting heat: Śīta substances reduce the intensity of heat in the body
and are generally beneficial in conditions caused by overheating.
DR CHITRA M G 13
• The term खरः translates to "rough" or "coarse" in English.
• Characteristics of खरः (Khara) in Ayurveda:
• Roughness: Khara describes a rough, harsh, or uneven texture.
This quality is opposite to the smooth or soft quality (Snigdha)
in Ayurveda.
• Dryness: In many cases, substances with the khara quality are
also dry and can create friction or resistance in the body, such
as roughness in the skin or irritation in the digestive tract.
• Coarseness: It can describe something that is not delicate,
gentle, or refined. It has a more abrasive or unpolished nature.
DR CHITRA M G 14
• Examples of खरः (Khara) substances:
• Foods: Foods that are dry, unrefined, or rough in texture
can be considered khara.
• Examples include crunchy, hard, or dry foods like popcorn,
dry grains, crackers, or certain nuts.
• Herbs: Some herbs with rough or abrasive qualities, such as
harsh spices (e.g., mustard or ginger in its raw form), can
also be described as khara.
• Physical environments: A dry, windy, or dusty environment
may also have a khara quality that exacerbates dryness and
roughness, potentially aggravating Vata dosha.
DR CHITRA M G 15
• Sūkṣma translates to "subtle", "fine", or "minute" in English.
• Characteristics of सूक्ष्म (Sūkṣma) in Ayurveda:
• Subtlety: Sūkṣma refers to something that is fine, delicate, or
imperceptible to the senses in its detailed or minute form. It
is not coarse or rough but rather subtle and refined.
• Intangible: It also implies that something is not easily
detectable or tangible, often requiring keen perception to
notice its effects.
• Permeability: A subtle substance or quality can penetrate
deeply or influence in ways that are not immediately visible
or obvious.
DR CHITRA M G 16
Examples of सूक्ष्म (Sūkṣma) substances:
• Foods: Certain foods that are easily digestible and light in
nature can be considered sūkṣma. For example, lightly cooked
vegetables, foods that are nourishing yet delicate and easy for
the body to absorb.
• Herbs: Many herbs with subtle effects on the body are
considered sūkṣma. For instance, ashwagandha or sandalwood
have very subtle yet profound effects on the body and mind.
• Energetic effects: Sūkṣma is also used to describe the subtle
energies within the body, such as prana (life force), the
movement of the mind, or the way emotions can influence
physical health in delicate, sometimes invisible ways.
DR CHITRA M G 17
Chala translates to "mobile", "unstable", or "fluctuating" in English.
Characteristics of चल (Chala) in Ayurveda:
• Mobility: Chala refers to something that is in constant motion,
changeable, or restless. It can describe things that are not fixed or
stable, and which tend to move around or fluctuate.
• Instability: A substance, environment, or quality that is chala may
not remain steady but instead exhibits a fluctuating or
unpredictable nature.
• Restlessness: It also conveys a sense of restlessness, change, or
instability, which could affect both the physical and mental states.
DR CHITRA M G 18
General locations (Sthana of Vata)
सर्वशरीरचरास्तु वातपित्तश्लेष्माणः सर्वस्मिञ्
छरीरे कुपिताकुपिताः शुभाशुभानि कुर्वन्ति-
प्रकृतिभूताः शुभान्युपचयबलवर्णप्रसादादीनि, अ
शुभानि पुनर्विकृतिमापन्ना विकारसञ्ज्ञकानि||
charak Su 20/10
वातपित्तश्लेष्मणां पुनः सर्वशरीरचराणां सर्वाणि
स्रोतांस्ययनभूतानि
charak Viman 5/7
DR CHITRA M G 20
बस्तिः पुरीषाधानं कटिः सक्थिनी पादावस्
थीनि पक्वाशयश्च वातस्थानानि, तत्रापि प
क्वाशयो विशेषेण वातस्थानं| charak Su
20/7
(cÉ.xÉÔ.20/7)
तत्र समासेन वातः श्रोणिगुदसंश्रयः|
(xÉÑ.xÉÔ.21/7)
तत्र पक्वाशयः कटिः सक्थिनी पादावस्थि श्
रोत्रं स्पर्शनञ्च वातस्थानानि|
अत्र च पक्वाशयो विशेषेण|
(A.xÉÇ.xÉÔ.20/2)
पक्वाशयकटीसक्थिश्रोत्रास्थिस्पर्शनेन्
द्रियम्|
DR CHITRA M G 21
General functions -Samanya Karma of Vata
• सर्वा हि चेष्टा वातेन स प्राणः प्राणीनां स्मृ
तः|
तेनैव रोगा जायन्ते तेन चैवोपरुध्यते||
cÉ.xÉÔ.17/116
• तेषां संयोगविभागे परमाणूनां कारणं वायुः कर्म
स्वभावश्च||
cÉ.zÉÉ.7/16
• उत्साहोच्छ्वासनिश्वासचेष्टावेगप्रवर्तनैः|
|
DR CHITRA M G 23
• उत्साहोच्छ्वासनिः श्वासचेष्टा धातुगतिः समा|
समो मोक्षो गतिमतां वायोः कर्माविकारजम्||
cÉ.xÉÔ.18/51
• चेष्टेति अविकृता चेष्टा| धातुगतिरिति रसादीनां पोष्यं
धातुं प्रति गमनम्| गतिमतामिति पुरीषादीनां बहिर्निःसर
ताम्|
• वायुरायुर्बलं वायुर्वायुर्धाता शरीरिणाम्|
वायुर्विश्वमिदं सर्वं प्रभुर्वायुश्च कीर्तितः||
cÉ.ÍcÉ.28/2
• वायोर्विकारान् ज्ञापयितुं स्वभावज्ञानानन्तरीयकत्वा
द्विकृतिज्ञानस्य स्वभावमेव तावदाह- वायुरित्यादि| यद्य
पि शरीरेन्द्रियसत्त्वात्मसंयोग आयुः, तथाऽपि तादृशसंयो
गे प्रधानत्वात् प्रकृतिस्थो वायुरप्यायुरुच्यते| एवं ब
लस्यापि हेतुर्वायुरिति कृत्वा शरीराधारतया बलाधारहेतु
र्वायुरेव बलमित्युक्तः| विश्वता प्रभुता च वायोर्वातक
DR CHITRA M G
लाकलीये प्रतिपादितैव||३|| 24
• वायुस्तन्त्रयन्त्रधरः, प्राणोदानसमानव्यानापानात्मा,
प्रवर्तकश्चेष्टानामुच्चावचानां, नियन्ता प्रणेता च मन
सः, सर्वेन्द्रियाणामुद्योजकः, सर्वेन्द्रियार्थानामभि
वोढा, सर्वशरीरधातुव्यूहकरः, सन्धानकरः शरीरस्य, प्रवर्
तको वाचः, प्रकृतिः स्पर्शशब्दयोः, श्रोत्रस्पर्शनयोर्
मूलं, हर्षोत्साहयोर्योनिः, समीरणोऽग्नेः, दोषसंशोषणः,
क्षेप्ता बहिर्मलानां, स्थूलाणुस्रोतसां भेत्ता, कर्ताग
र्भाकृतीनाम्, आयुषोऽनुवृत्तिप्रत्ययभूतो भवत्यकुपितः|
cÉ.xÉÔ.12/8
DR CHITRA M G 25
• वायुस्तन्त्रयन्त्रधरः
• Tantra - Specific operational system
• Yantra – machine
DR CHITRA M G 27
• वायुस्तन्त्रयन्त्रधरः - Maintaining the
mechanical movements of the body
including reflex actions, movements based
on electrical signals like cardiac cycle,
movement based on pressure gradient like
diffusion of gases, movements based on
filtration like urine formation etc
• प्राणोदानसमानव्यानापानात्मा- 5 types
• प्रवर्तकश्चेष्टानामुच्चावचानां-
Responsible for all voluntary and
involuntary actions and speech
DR CHITRA M G 28
• नियन्ता प्रणेता च मनसः - Controlling and
stimulating the activities of mind
• सर्वेन्द्रियाणामुद्योजकः- Initiating the
activity of sensory organs and coordinating the
same
• सर्वेन्द्रियार्थानामभिवोढा - Helps in the
perception of sensory objects conveyed
through all sense organs
• सर्वशरीरधातुव्यूहकरः - moves in all dhatu or
make all dhatu to move
• सन्धानकरः शरीरस्य - maintains compactness
• प्रवर्तको वाचः :- Induces speech
DR CHITRA M G 30
• प्रकृतिः स्पर्शशब्दयोः - root cause for
Touch sensation and hearing
• श्रोत्रस्पर्शनयोर्मूलं - root cause for
hearing tnd tactile sensations
• हर्षोत्साहयोर्योनिः - Expression of
happiness & enthusiasm (Yoni- origine/
generating cause)
• समीरणोऽग्नेः - Stimulates Agni
it controls Agni
• दोषसंशोषणः – Kleda it dries up pitta and kapha
• क्षेप्ता बहिर्मलानां - Responsible for
excretion of waste products from the body
DR CHITRA M G 31
• स्थूलाणुस्रोतसां भेत्ता– it forms all the
body channels-minute and large
• कर्तागर्भाकृतीनाम् Ç- responsible for
growth of the foetus, moulds and shapes
embryos
• आयुषोऽनुवृत्तिप्रत्ययभूतो भवत्यकुपितः :
it is the cause for the continuity of life
DR CHITRA M G 33
Five types of Vata
• प्राणोदानसमानाख्यव्यानापानैः स पञ्चधा|
Ch Chi 28/5
• प्राणोदानौ समानश्च व्यानश्चापान एव च |
स्थानस्था मारुताः पञ्च यापयन्ति शरीरिणम् ||१२||
Su Ni 1/12
• mÉëÉhÉ uÉÉiÉ
• ESÉlÉ uÉÉiÉ
• xÉqÉÉlÉ uÉÉiÉ
• urÉÉlÉ uÉÉiÉ
• AmÉÉlÉ uÉÉiÉ
DR CHITRA M G 34
Sthan xjÉÉlÉ
• -----प्राणोऽत्र मूर्धगः| Ashtang hridaya Su
12/6
• तत्र प्राणो मूर्ध्न्यवस्थितः कण्ठोरश्चरो.. .. ..
Ashtanga Sangraha Su 20
• स्थानं प्राणस्य मूर्धोरःकण्ठजिह्वास्यनासिकाः
Charak Chi 28
DR CHITRA M G 36
Pran Vayu Karma mÉëÉhÉ uÉÉrÉÑ
MüqÉï
1. --प्राणोऽत्र मूर्धगः|
उरःकण्ठचरो बुद्धिहृदयेन्द्रियचित्तधृक्||४||
ष्ठीवनक्षवथूद्गारनिःश्वासान्नप्रवेशकृत्|
Ashtanga Hrudaya Su 12/4
(A.WØû.xÉÔ.12/4)
2. स्थानं प्राणस्य मूर्धोरःकण्ठजिह्वास्यनासिकाः |
ष्ठीवनक्षवथूद्गारश्वासाहारादि कर्म च||६||
Cha Chi 28/4 (cÉ.ÍcÉ.28/4)
DR CHITRA M G 37
3. यो वायुर्वक्त्रसञ्चारी स प्राणो नाम देहधृक् |
सोऽन्नं प्रवेशयत्यन्तः प्राणांश्चाप्यवलम्ब
ते ||१३||
प्रायशः कुरुते दुष्टो हिक्काश्वासादिकान् गदा
न् |१४|
Su, Ni.1/14
तत्र प्राणो मूर्ध्न्यवस्थितः कण्ठोरश्चरो
बुद्धीन्द्रियहृदयमनोधमनीधारणष्ठीवनक्षवथूद्
गारप्रश्वासोच्छ्वासान्नप्रवेशादिक्रियः|
Ashtanga San. Su
20/4
DR CHITRA M G 38
Vitiated Pranavayu Vyadhi
• प्रायशः कुरुते दुष्टो हिक्काश्वासादिका
न् गदान् |१४|
• (xÉÑ.ÌlÉ.1/14)
DR CHITRA M G 39
ESÉlÉ uÉÉiÉ xjÉÉlÉ
• उदानस्य पुनः स्थानं नाभ्युरः कण्ठ एव च|
Cha Chi 28/7
• उरः स्थानमुदानस्य नासानाभिगलांश्चरेत्||५||
Ash Hru 12/5
(A.WØû.xÉÔ.12/5)
• उदान उरस्यवस्थितः कण्ठनासिकानाभिचरो
Ash san Su 20/4
(A.xÉÇ.xÉÔ.20/4)
DR CHITRA M G 41
ESÉlÉ uÉÉiÉ MüqÉï
1. उदानस्य पुनः स्थानं नाभ्युरः कण्ठ एव च|
वाक्प्रवृत्तिः प्रयत्नौर्जोबलवर्णादि कर्म
च||७||
(cÉ.ÍcÉ.28/7)
2. उरः स्थानमुदानस्य नासानाभिगलांश्चरेत्||५||
वाक्प्रवृत्तिप्रयत्नोर्जाबलवर्णस्मृतिक्
रियः|
(A.WØû.xÉÔ.12/5)
DR CHITRA M G 42
3. ESÉlÉÉå lÉÉqÉ rÉxiÉÑ FkuÉïqÉÑmÉæÌiÉ
mÉuÉlÉÉå¨ÉqÉ: |
iÉålÉ pÉÉÌwÉiÉ aÉÏiÉÉÌS
ÌuÉzÉåwÉÉåÅÍpÉmÉëuÉiÉïiÉå ||
F²ïeɧÉÑaÉiÉÉlÉç UÉåaÉÉlÉç MüUÉåÌiÉ cÉ
ÌuÉzÉåwÉiÉ: || (xÉÑ.ÌlÉ.1/14)
4. ESÉlÉ EUÍxÉ AuÉÎxjÉiÉ: MühPû
lÉÉÍxÉMüÉlÉÉÍpÉcÉU: |
uÉÉYmÉëuÉ×Ì¨É mÉërÉ¦É FeÉÉåï oÉsÉuÉhÉï
xÉëÉåiÉ:mÉëÏhÉlÉ kÉÏkÉ×ÌiÉ
qÉlÉÉåoÉÉåkÉlÉÉÌS Ì¢ürÉ: ||
(A.xÉÇ.xÉÔ.20/4)
DR CHITRA M G 43
• उदानो नाम यस्तूर्ध्वमुपैति पवनोत्तमः ||१४||
तेन भाषितगीतादिविशेषोऽभिप्रवर्तते |
ऊर्ध्वजत्रुगतान् रोगान् करोति च विशेषतः ||
१५||
Sushrut Ni 1/14
उदान उरस्यवस्थितः कण्ठनासिकानाभिचरो वाक्प्र
वृत्तिप्रयत्नोर्जाबलवर्ण
स्रोतःप्रीणनधीधृतिस्मृतिमनोबोधनादिक्रियः|
• Astanga
Sangraha Su 20/4
DR CHITRA M G 44
Vitiated Udana Vayu Vyadhi
• ऊर्ध्वजत्रुगतान् रोगान् करोति च विशेष
तः ||१५||
Sushrut Ni 1/14
DR CHITRA M G 45
xÉqÉÉlÉ uÉÉiÉ
Etymology
xÉqÉliÉÉiÉç AÎalÉ AlÉålÉåÌiÉ , zÉUÏUxjÉ
uÉÉrÉÑ ÌuÉzÉåwÉ: xÉ iÉÑ
lÉÉÍpÉxÉÇÎxjÉiÉ: | (AqÉUMüÉåzÉ)
DR CHITRA M G 46
समानोऽन्तरग्निसमीपस्थस्तत्सन्धुक्षणः
Ashtanga Sangraha Su 20/5
समानोऽग्निसमीपस्थः कोष्ठो चरति सर्वतः|
अन्नं गृह्णाति पचति विवेचयति मुञ्चति||८||
Ashtanga Hrudaya si 12/8
आमपक्वाशयचरः समानो वह्निसङ्गतः |
सोऽन्नं पचति तज्जांश्च विशेषान्विविनक्ति हि ||१६||
गुल्माग्निसादातीसारप्रभृतीन् कुरुते गदान् |१७|
Sushrut Nidan1/16,18
DR CHITRA M G 48
xÉqÉÉlÉ uÉÉiÉ MüqÉï
1. xÉqÉÉlÉÉå ÅÎalÉ : xÉqÉÏmÉxjÉ: MüÉå¸å cÉUÌiÉ
xÉuÉïiÉ: |
A³ÉÇ aÉ×hWûÉÌiÉ mÉcÉÌiÉ ÌuÉuÉåcÉrÉÌiÉ
qÉÑgcÉÌiÉ || (A.WØû.xÉÔ.12)
2. AÉqÉmÉYuÉÉzÉrÉ cÉU: xÉqÉÉlÉÉå
uÉÌ»ûxÉÇaÉiÉ: |
xÉÉåųÉÇ mÉcÉÌiÉ iÉ‹ÉÇ¶É ÌuÉzÉåwÉÉlÉç
ÌuÉÌuÉlÉÌ£ü ÌWû|
aÉÑsqÉ AÎalÉxÉÉS AiÉÏxÉÉU mÉëpÉ×iÉÏlÉç
MÑüÃiÉå aÉSÉlÉç || (xÉÑ.ÌlÉ.1)
DR CHITRA M G 49
3. स्वेददोषाम्बुवाहीनि स्रोतांसि समधिष्ठितः|
अन्तरग्नेश्च पार्श्वस्थः समानोऽग्निबलप्रदः||८|||
(cÉ.ÍcÉ.28)
4. xÉqÉÉlÉÉåÅliÉUÎalÉ xÉqÉÏmÉxjÉ:
iÉixÉlkÉѤÉhÉ: mÉYuÉÉqÉÉzÉrÉ SÉåwÉ
qÉsÉ zÉÑ¢üÉjÉïuÉ AqoÉÑuÉWû:
xÉëÉåiÉÉåÌuÉcÉÉUÏ iÉSuÉsÉqoÉlÉÉiÉç
A³ÉkÉÉUhÉ mÉÉcÉlÉ ÌuÉuÉåcÉlÉ
ÌMüOèûOû AkÉÉålÉrÉlÉ AÉÌSÌ¢ürÉ: ||
(A.xÉÇxÉÔ.20/2)
DR CHITRA M G 50
Vitiated Samana Vayu Vyadhi
• aÉÑsqÉ AÎalÉxÉÉS AiÉÏxÉÉU
mÉëpÉ×iÉÏlÉç MÑüÃiÉå aÉSÉlÉç ||
(xÉÑ.ÌlÉ.1)
DR CHITRA M G 51
urÉÉlÉ uÉÉiÉ
Etymology
• ÌuɵÉaÉqÉlÉuÉÉlÉç uÉÉrÉÑ urÉÉlÉ
CirÉÍpÉkÉÏrÉiÉå | (uÉÉcÉxmÉirÉ)
• xÉuÉïzÉUÏUÇ urÉÉmlÉÉåÌiÉ CÌiÉ
urÉÉlÉ: | (zÉoSMüsmÉSìÓqÉ)
DR CHITRA M G 52
urÉÉlÉ uÉÉiÉ xjÉÉlÉ
• देहं व्याप्नोति सर्वं तु व्यानः शीघ्रगति
र्नृणाम्||
(cÉ.ÍcÉ/28/9)
• urÉÉlÉÉå WØûÌS ÎxjÉiÉ: M×üixlÉ
SåWûcÉÉUÏ qÉWûÉeÉuÉ: |
(A.WØû.12/6)
• urÉÉlÉÉå WØû±uÉÎxjÉiÉ:
M×üixlÉSåWûcÉU: ||
(A.xÉÇ.xÉÔ.20/2)
DR CHITRA M G 53
urÉÉlÉ uÉÉiÉ MüqÉï
1. देहं व्याप्नोति सर्वं तु व्यानः शीघ्रगतिर्नृणाम्|
गतिप्रसारणाक्षेपनिमेषादिक्रियः सदा||९||
(cÉ.ÍcÉ.28/9)
2. urÉÉlÉÉå WØûÌS ÎxjÉiÉ: M×üixlÉ SåWûcÉÉUÏ
qÉWûÉeÉuÉ: |
aÉÌiÉ AmɤÉåmÉ Ei¤ÉåmÉ ÌlÉqÉåwÉ
ElqÉåwÉÉÌSMüÉ: |
mÉëÉrÉ: xÉuÉÉï: Ì¢ürÉÉ: iÉÎxqÉlÉç mÉëÌiÉoÉ®É:
zÉUÏËUhÉÉqÉç || (A.WØû.12/6)
DR CHITRA M G 54
3. M×üixlÉ SåWûcÉUÉå urÉÉlÉÉå UxÉxÉÇuÉWûlÉÉå±iÉ: |
xuÉåS AxÉ×Mçü xÉëuÉhɶÉÉÌmÉ mÉgcÉkÉÉ
cÉå¹rÉirÉÌmÉ |
M×ü®¶É MÑüÃiÉå UÉåaÉÉlÉç mÉëÉrÉzÉ:
xÉuÉïSåWûaÉÉlÉç | (xÉÑ.ÌlÉ.1/17-18)
4. urÉÉlÉÉå WØû±uÉÎxjÉiÉ: M×üixlÉSåWûcÉU:
zÉÏbÉëiÉUaÉÌiÉ: aÉÌiÉmÉëxÉÉUhÉ AÉMÑügcÉlÉ Ei¤ÉåmÉ
AmɤÉåmÉ ÌlÉqÉåwÉ ElqÉåwÉ eÉ×qpÉhÉ A³É AÉxuÉÉSlÉ
xÉëÉåiÉÉåÌuÉzÉÉåkÉlÉ xuÉåS AxÉ×Mçü xÉëuÉhÉ AÉÌSÌ
¢ürÉÉå rÉÉålÉÉæ cÉ zÉÑ¢ümÉëÌiÉmÉÉSlÉÉå ÌuÉpÉerÉ
cÉÉlÉÉxrÉ ÌMüOèûOûÉiÉç xÉÉUÇ iÉålÉ ¢üqÉzÉÉå
kÉÉiÉÔÇxiÉmÉïrÉÌiÉ || (A.xÉÇ.xÉÔ.20/2)
DR CHITRA M G 55
Vitiated Vyana Vayu Vyadhi
• M×ü®¶É MÑüÃiÉå UÉåaÉÉlÉç
mÉëÉrÉzÉ: xÉuÉïSåWûaÉÉlÉç |
(xÉÑ.ÌlÉ.1/17-18)
DR CHITRA M G 56
AmÉÉlÉ uÉÉiÉ
Etymology
AkÉ: mÉëuÉiÉïlÉ: uÉÉrÉÑ AmÉÉlÉ: |
(zÉokÉMüsmÉSØqÉ)
DR CHITRA M G 57
AmÉÉlÉ uÉÉiÉ xjÉÉlÉ
• वृषणौ बस्तिमेढ्रं च नाभ्यूरू वङ्क्षणौ गु
दम्| || (cÉ.ÍcÉ.28/10)
• AmÉÉlÉxiÉÑ AmÉÉlÉå ÎxjÉiÉ: oÉÎxiÉ
´ÉÉåÍhÉ qÉåRíûÉåà aÉÉåcÉU: |
(A.WØû.12)
• AmÉÉlÉxiÉÑ AmÉÉlÉÎxjÉiÉÉå ||
(A.xÉÇ.xÉÔ. 20/2)
DR CHITRA M G 58
AmÉÉlÉ uÉÉiÉ MüqÉï
1.
वृषणौ बस्तिमेढ्रं च नाभ्यूरू वङ्क्षणौ गुदम्|
अपानस्थानमन्त्रस्थः शुक्रमूत्रशकृन्ति [४
]
च||१०|| (cÉ.ÍcÉ.28/10)
2. AmÉÉlÉxiÉÑ AmÉÉlÉå ÎxjÉiÉ: oÉÎxiÉ
´ÉÉåÍhÉ qÉåRíûÉåà aÉÉåcÉU: |
zÉÑ¢üÉiÉïuÉ zÉM×üiÉç qÉÔ§É aÉpÉïÌlÉw
¢üqÉhÉ Ì¢ürÉ: ||
(A.WØû.12)
DR CHITRA M G 59
3. mÉYuÉÉkÉÉlÉrÉÉåÅmÉÉlÉ: MüÉsÉå
MüwÉïÌiÉ cÉÉmrÉrÉqÉç |
xÉqÉÏUhÉ: zÉM×üiÉç qÉÔ§É zÉÑ¢ü
aÉpÉÉïiÉïuÉÉlrÉkÉ: ||
M×ü®¶É MÑüÃiÉå UÉåaÉÉlÉç bÉÉåUÉlÉç
oÉÎxiÉ aÉÑSÉ´ÉrÉÉlÉç ||
(xÉÑ.ÌlÉ.1)
4. AmÉÉlÉxiÉÑ AmÉÉlÉÎxjÉiÉÉå oÉÎxiÉ
´ÉÉåÍhÉ qÉåRíû uÉ×wÉhÉ uÉXç¤ÉhÉ EÃ
cÉUÉå ÌuÉhqÉÔ§É zÉÑ¢üÉiÉïuÉ aÉpÉïÌlÉw
¢üqÉhÉÉÌS Ì¢ürÉ ||
(A.xÉÇ.xÉÔ. 20/2)
DR CHITRA M G 60
Vitiated Apana Vayu Vyadhi
• M×ü®¶É MÑüÃiÉå UÉåaÉÉlÉç
bÉÉåUÉlÉç oÉÎxiÉ aÉÑSÉ´ÉrÉÉlÉç ||
(xÉÑ.ÌlÉ.1)
DR CHITRA M G 61
Importance of Vata
• ÌmɨÉÇ mÉ…¡Óû MüTÇü mÉ…¡Óû mÉ…
¡ûuÉÉå qÉsÉ kÉÉiÉuÉÉ: |
uÉÉrÉÑlÉÉ rÉ§É lÉÏrÉliÉå iÉ§É aÉcNûÎliÉ
qÉåbÉuÉiÉç ||
(zÉÉ.mÉÔ.5/25)
• uÉÉrÉÑUÉrÉÑ: oÉsÉÇ uÉÉrÉÑ:
uÉÉrÉÑkÉÉïiÉÉ zÉUÏËUhÉÉqÉç |
uÉÉrÉÑÌuÉïµÉÍqÉSÇ xÉuÉïÇ
mÉëpÉÑuÉÉïrÉÑ¶É MüÐÌiÉïiÉ: || (cÉ.ÍcÉ.28/3)
DR CHITRA M G 62
• xuÉrÉqpÉÑUåuÉ pÉaÉuÉÉlÉç
uÉÉrÉÑËUirÉÍpÉzÉÎoSiÉ: |
xuÉÉiÉǧrÉÉiÉç ÌlÉirÉpÉÉuÉÉiÉç cÉ
xÉuÉïaÉiÉiuÉÉiÉç iÉjÉæuÉ cÉ |
xÉuÉåïwÉÉqÉåuÉ xÉuÉÉïiqÉÉ xÉuÉï
sÉÉåMülÉqÉxM×üiÉ: |
ÎxjÉÌiÉ EimÉÌ¨É ÌuÉlÉÉzÉåwÉÑ
pÉÔiÉÉlÉÇ LuÉ MüÉUhÉqÉç |
(xÉÑ.ÌlÉ.1/5-6)
DR CHITRA M G 63
Vaata Vikruti
DR CHITRA M G 64
Vata Prakopa Karana
• ÌiÉ£üÉåwÉhÉ MüwÉÉrÉ AsmÉ
äÉmÉëÍqÉiÉ pÉÉåeÉlÉæ: |
kÉÉUhÉ ESÏUhÉ
ÌlÉzÉÉeÉÉaÉUÉirÉÑŠpÉÉwÉhÉæ: |
Ì¢ürÉÉÌiÉiÉÉåaÉ: zÉÉåMü
ÍcÉliÉÉurÉÉrÉÉqÉ qÉæjÉÑlÉæ: |
aÉëÏwqÉÉWûÉåUȨ́ÉpÉÑ£üÉliÉå
mÉëMÑümrÉÌiÉ xÉqÉÏUhÉ: ||
(A.WØû.ÌlÉ.1/14-15)
DR CHITRA M G 65
Vatakara Ahara Vihara according to
Sushruta
• Dravya – Dhanyas (cereals) like Mudga(green
gram), Masura(lentils), Adaki(red gram),
Sateena(green pees) Kalaya(Lathyrus)
Shushka Shaka – dried vegetables
• Guna- Katu, Tikta, Kashaya Rasa
Sheeta veerya
Laghu Ruksha Guna
Vishtambhikara (constipating nature)
DR CHITRA M G 66
• Karma (Activities) - Balavat Vihraha(fighting),
Ativyayama, Ati-Vyavaya( excessive sexual
intercourse), Adhvagamana(walking and
running for long distance), Adhyayana(long
hour studying), Plavana(swimming for longer
hours), Atibhasahana, Yana(travelling)
Atiyoga of Shodhana Karma
Vega Dharana
• Manasika – Bhaya(getting frightened), Shoka
(extreme sarrow), Atisevita(very anxious)
DR CHITRA M G 67
• Kala Swabhava – Sheeta Kala, Varsha Rutu,
Abhrakala(cloudy), Pravata (breezy)
• Desha – Jangala Desha
DR CHITRA M G 68
Kupita Vata Lakshana
• xÉëÇxÉ urÉÉxÉ urÉkÉ xuÉÉmÉ xÉÉS ÃMçü
iÉÉåS pÉåSlÉqÉç |
xÉ…¡û A…¡ûpÉ…¡û xɃ¡ûÉåcÉ
uÉiÉïWûwÉïhÉ iÉwÉïhÉqÉç |
MüqmÉ mÉÉÃwrÉ xÉÉåÎwÉrÉï zÉÉåwÉ
xmÉlSlÉ uÉå¹lÉqÉç |
xiÉqpÉ: MüwÉÉrÉUxÉÉ uÉhÉï:
zrÉÉuÉÉåÅÃhÉÉåÅÌmÉ uÉÉ |
MüqÉÉïÍhÉ uÉÉrÉÉå: ...
(A.WØû.xÉÔ.12/49-51)
DR CHITRA M G 69
Vruddhi
• ... ... uÉ×®xiÉÑ MÑüÂiÉå AÌlÉsÉqÉç|
MüÉzrÉï MüÉwhrÉï EwhÉ MüÉÍqÉiuÉ MüqmÉ
AÉlÉÉWû zÉM×üiÉç aÉëWûÉlÉç |
oÉsÉ ÌlÉSìåÎlSìrÉ pÉëÇzÉ mÉësÉÉmÉ pÉëqÉSÏlÉiÉÉ:
| (A.WØû.xÉÔ.11/5)
• iÉ§É uÉÉiÉuÉ׮ɿ iuÉMçü mÉÉÃwrÉÇ MüÉzrÉïÇ
MüÉwhrÉïÇ aÉɧÉxTÑüUhÉqÉç |
EwhÉMüÉÍqÉiÉÉ ÌlÉSìlÉÉzÉ: AsmÉoÉsÉiuÉÇ
aÉÉRûuÉcÉïxiuÉÇ cÉ ||
(xÉÑ.xÉÔ.15/15)
DR CHITRA M G 70
• MüÉzrÉïÇ MüwhrÉï aÉɧÉxTÑüUhÉ
EwhÉMüÉÍqÉiÉÉ xÉÇ¥ÉÉ ÌlÉSìÉlÉÉzÉÉ
oÉsÉåÎlSìrÉÉåmÉbÉÉiÉ AÎxjÉzÉÔsÉ
qÉ‹zÉÉåwÉ qÉsÉxÉÇaÉ AÉkqÉÉlÉ
AÉOûÉåmÉ qÉÉåWû SælrÉ pÉrÉ
zÉÉåMü mÉësÉÉmÉÉÌSÍpÉ: uÉ×®Éå
uÉÉrÉÑ mÉÏQûrÉÌiÉ ||
(A.xÉÇ.xÉÔ.19/6)
DR CHITRA M G 71
Kshaya
• ÍsÉ…¡û ¤ÉÏhÉåÅÌlÉsÉå A…¡ûxrÉ
xÉÉSÉåÅsmÉÇ pÉÉÌwÉiÉå ÌWûiÉqÉç |
xÉÇ¥ÉÉ qÉÉåWûxiÉjÉÉ zsÉåwqÉ
uÉ×®rÉÑ£üÉqÉrÉ xÉÇpÉuÉ: ||
(A.WØû.11/15)
• uÉÉiÉ ¤ÉrÉå qÉlScÉå¹iÉÉÅsmÉuÉÉYiuÉÇ
AmÉëWûwÉÉåï qÉÔRûxÉÇ¥ÉiÉÉ cÉ ||
(xÉÑ.xÉÔ.15/11)
DR CHITRA M G 72
• mÉëxÉåMü AÃÍcÉ WØûssÉÉxÉ
xÉÇ¥ÉÉqÉÉåWû AsmÉuÉÉMçü
cÉå¹iÉÉ AmÉëWûwÉï A…¡ûxÉÉS
AÎalÉuÉæwÉqrÉ AÉÌSÍpÉ: ¤ÉÏhÉÉå
uÉÉrÉÑ: mÉÏQûrÉÌiÉ ||
(A.xÉÇÇ.xÉÔ.19/9)
DR CHITRA M G 73
Vatasya Upakrama
• uÉÉiÉxrÉ EmÉ¢üqÉ: xlÉåWû: xuÉåS:
xÉÇzÉÉåkÉlÉÇ qÉ×SÒ |
xuÉÉSÒ AqsÉ sÉuÉhÉÉåwhÉÉÌlÉ
pÉÉåerÉÉlrÉprÉ…¡û qÉSïlÉqÉç |
uÉå¹lÉÇ §ÉÉxÉlÉÇ xÉåMüÉå qɱÇ
mÉæÌ¹Mü aÉÉæÌQûMüqÉç |
ÎxlÉakÉ EwhÉÉ oÉxiÉrÉÉå
oÉÎxiÉÌlÉrÉqÉ: xÉÑZÉzÉÏsÉiÉÉ |
SÏmÉlÉæ: mÉÉcÉlÉæ: ÍxÉ®É:
xlÉåWûÉ¶É AlÉåMürÉÉålÉrÉ: |
DR CHITRA M G 74
xÉÉqÉ – ÌlÉUÉqÉ SÉåwÉ
DR CHITRA M G 75
• FwqÉhÉÉåÅsmÉ oÉsÉiuÉålÉ kÉÉiÉÑqÉɱÇ
AmÉÉÍcÉiÉqÉç |
SÒ¹Ç AÉqÉÉzÉrÉaÉiÉÇ UxÉÇ AÉqÉÇ mÉëcɤÉiÉå
| (A.WØûxÉÔ.13/25)
• AlrÉå SÉåwÉåprÉ LuÉÉÌiÉSÒ¹åprÉÉåÅlrÉÉålrÉ
qÉÔcNïûlÉÉiÉç |
MüÉåSìuÉåprÉÉå ÌuÉwÉxrÉåuÉ uÉSlirÉÉqÉxrÉ
xÉqpÉuÉqÉç || (A.WØûxÉÔ.13/26)
• AÉqÉålÉ iÉålÉ xÉqmÉ×£üÉ SÉåwÉÉ SÕwrÉɶÉ
SÕÌwÉiÉÉ: |
xÉÉqÉÉ CirÉÑmÉÌSzrÉliÉå rÉå cÉ
UÉåaÉÉxiÉSÒ°uÉÉ: || (A.WØûxÉÔ.13/27)
DR CHITRA M G 76
xÉÉqÉ uÉÉiÉ sɤÉhÉ
• uÉÉrÉÑ: xÉÉqÉÉå ÌuÉoÉlkÉ AÎalÉxÉÉS
xiÉqpÉ AÉl§ÉMÔüeÉlÉæ: |
uÉåSlÉÉ zÉÉåTü ÌlÉxiÉÉåSæ: ¢üqÉzÉÉåÅ …
¡ûÉÌlÉ mÉÏQûrÉlÉç |
ÌuÉcÉUåiÉç rÉÑaÉmÉŠÉÌmÉ aÉ׺ûÉÌiÉ
MÑüÌmÉiÉÉå pÉ×zÉqÉç |
xlÉåWûɱæ: uÉ×ήqÉÉrÉÉÌiÉ
xÉÔrÉïqÉåbÉ ESrÉå ÌlÉÍzÉ ||
(mÉÉOûÉliÉU -
A.WØûxÉÔ.13/26)
DR CHITRA M G 77
ÌlÉUÉqÉ uÉÉiÉ sɤÉhÉ
• ÌlÉUÉqÉÉå ÌuÉzÉSÉå äÉÉå
ÌlÉÌuÉïoÉlkÉÉåÅsmÉuÉåSlÉ: |
ÌuÉmÉUÏiÉaÉÑhÉæ: zÉÉÎliÉÇ
ÎxlÉakÉærÉÉïÌiÉ ÌuÉzÉåwÉiÉ: ||
(mÉÉOûÉliÉU -
A.WØûxÉÔ.13/26)
DR CHITRA M G 78